V době, kdy hledáme stále nové superpotraviny na druhém konci světa, často zapomínáme na poklady, které máme přímo u nás doma. Nakládaná nebo kvašená zelenina spolu s pikantními papričkami nepředstavují jen tradiční řemeslo a způsob uchování na zimní období. Z pohledu moderní medicíny a jde o nutričně bohaté potraviny, které zásadním způsobem podporují fungování lidského organismu.
Vitamínová bomba ukrytá v zelenině
Nakládání nebo kvašení (fermentace) je proces, při kterém dochází nejen k uchování původních živin, ale dokonce k jejich zvýšení. Skvělým příkladem je nakládané nebo kvašené zelí či zeleninové mixy.
Zelí je samo o sobě bohaté na vitamín C, ale vědecké studie ukazují, že procesem šetrného nakládání se obsah tohoto klíčového antioxidantu stabilizuje a stává se pro tělo lépe dostupným. Kromě vitamínu C obsahuje nakládaná zelenina:
-
Vitamíny skupiny B (B1, B2, B6, B12): Důležité pro správnou funkci nervové soustavy, energetický metabolismus a tvorbu červených krvinek.
-
Vitamín K: Nezbytný pro srážlivost krve a upevňování vápníku v kostech.
-
Minerály a stopové prvky: Je bohatým zdrojem draslíku (reguluje krevní tlak), hořčíku (působí proti křečím a únavě), vápníku, železa, zinku a manganu.
Během nakládání se navíc štěpí složité sacharidy, díky čemuž je zelenina lépe stravitelná a živiny jsou pro střevní sliznici mnohem lépe vstřebatelné.
Proč je zdravé jíst pikantní? Co říkají vědecké studie
Pokud do nakládané zeleniny přidáte pikantní prvek – například chilli papričky typu Jalapeño – zdravotní benefity se zvyšují. Hlavní účinnou látkou v pálivých papričkách je alkaloid kapsaicin.
Vědecké studie zaměřené na kapsaicin a pikantní stravu přinášejí zajímavá zjištění o jeho vlivu na lidské orgány:
1. Srdce a cévní systém
Rozsáhlá populační studie publikovaná v časopise BMJ (British Medical Journal) sledovala téměř půl milionu lidí zjistila, že u lidí, kteří konzumují pikantní jídla 3–7x týdně, bylo o 14 % nižší riziko úmrtnosti, zejména na kardiovaskulární onemocnění. Kapsaicin tak mohl vést ke snížení hladiny „špatného“ LDL cholesterolu, roztahuje cévní stěny (podporuje cirkulaci krve) a pomáhá regulovat krevní tlak.
2. Žaludek a trávicí trakt (Mýtus o vředech)
Dlouho panoval mýtus, že pálivé jídlo způsobuje žaludeční vředy. Moderní gastroenterologie tvrdí opak. Kapsaicin v přiměřené míře stimuluje žaludeční sliznici k produkci ochranné hlenové vrstvy a zvyšuje průtok krve žaludeční stěnou. Zároveň může z části potlačovat růst nebezpečné bakterie Helicobacter pylori, která je příčinou vzniku žaludečních vředů.
3. Metabolismus, játra a regulace hmotnosti
Pikantní látky stimulují tzv. termogenezi – proces, při kterém tělo přeměňuje tuky na teplo. Kapsaicin může mít vliv na bazální metabolismus a teoreticky pomáhat regulovat hladinu cukru v krvi.
4. Mozek a psychická pohoda
Při konzumaci kapsaicinu mozek vyhodnotí jemné pálivý impuls jako signál bolesti a má vliv na hladinu endorfinů – hormonů štěstí. Pikantní jídlo tak u jeho milovníku může zlepšit náladu a snížit míru stresu.
Shrnutí: Poctivá sklenice pro každodenní zdraví
Nakládaná zelenina v kombinaci s pikantními akcenty představuje skvělou synergii chuti a zdraví. Dáváte tím svému tělu potřebnou část vitamínů, minerálů, vlákniny a účinných antioxidantů.